Mapa - Ózd (Ózdi Járás)

Ózd je město v Maďarsku, v župě Borsod-Abaúj-Zemplén na severu země (u hranic se Slovenskem). Je to druhé největší město v celé župě. Nachází se 45 km severozápadně od regionální metropole Miškovce. V roce 2014 zde žilo 33 944 obyvatel. Vzniklo v rovině na soutoku potoků Hangony a Uraj.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1272 v podobě Ovzd. V závěru 19. století se zde rozvinulo úspěšně ovocnářství.

Většinu obyvatel města živí těžký průmysl, který byl v Ózdu vybudován během období existence socialistického Maďarska. Průmyslová tradice města nicméně sahá až do dob existence Rakousko-Uherska. Už v roce 1846 zde bylo rozhodnuto o výstavbě hutí. Vznik průmyslu se uskutečnil těsně před revolučním rokem 1848, kdy zde došlo k rabování a ničení. Počet obyvatel sídla překročil do první světové války dvanáct set lidí.

Druhá světová válka znamenala velký požadavek na vojenskou výrobu, kterou Ózd dokázal se svým průmyslem poměrně úspěšně uspokojit.

Po druhé světové válce nicméně padlo rozhodnutí o vybudování moderního města. Dynamický rozvoj si také vyžádal připojení několika sousedních vesnic (Bolyok a Sajóvárkony, uskutečněno roku 1940). V roce 1949 získal Ózd městská práva, do té doby byl jen velkou vesnicí. Město bylo symbolem socialistického rozvoje Maďarska a vznikala o něm řada propagandistických dokumentárních filmů, npař. Szórításban. Na rozdíl od řady jiných plánovaných měst však Ózd nebyl urbanisticky nikterak důkladněji připraven. Moderní zástavba vznikala přímo vedle továren. Ózd tak neměl nikdy své náměstí ani skutečné centrum; to se nakonec samo vytvořilo v oblasti poblíž továrny.

V roce 1978 byla pod město začleněna další místa; mezi ně patří Hodoscsépány, Susa, Szentsimon a Uraj. V této době byly místní průmyslové závody jedny z nejvýznamnějších v celém severním Maďarsku.

Roku 1981 dosáhl počet obyvatel města rekordu (téměř padesáti tisíc). Odlehlost od zbytku země, poloha na hranicích (poblíž Rimavské Soboty u hranic se Slovenskem) a trend deindustrializace v 90. letech 20. století učinil z Ózdu jedno z ekonomicky nejslabších měst v dnešním Maďarsku. Počet obyvatel začal klesat, neboť řada místních odešla buď do dalších maďarských měst a nebo do zahraničí hledat lepší obživu.

Od roku 2005 jsou některé části průmyslového areálu památkově chráněné.

V roce 2013 došlo k odstávce vody pro místní část Ózdu, kterou obývají většinou Romové. To vyvolalo politickou aféru. V Ózdu žije zhruba přes tisíc Romů.

V souvislosti s energetickou krizí v roce 2022 zvažovala maďarská vláda možnost znovuotevření dolů okolo Ózdu.